Seznam Zprávy: V armádě slouží nejvíc žen v historii
Článek na Seznam Zprávy se věnuje ženám v armádě. Přestože clickbaitový titulek budí pocity nějakého stěžování si („V armádě slouží nejvíc žen v historii, uniformy na ženská těla pořád nemají“), obsah článku je naprosto věcný.
Ženy dnes tvoří téměř 16 procent profesionálních vojáků Armády České republiky a jejich počet je nejvyšší v novodobé historii. Přibývají také v aktivní záloze, kde jich podle údajů citovaných Seznam Zprávami slouží přibližně šest stovek. Článek se proto zabývá nejen tím, kolik žen dnes obléká uniformu, ale také tím, s jakými praktickými otázkami se při službě setkávají a jaké je jejich zastoupení ve velitelských pozicích.
Do článku jsem přispěla především zkušenostmi z aktivní zálohy a z komunikace se ženami, které o vstupu do armády teprve uvažují. Jako autorku Deníku vojínky mě totiž zájemkyně o službu poměrně často oslovují s otázkami, které před nástupem do armády řeší.
Jedním z nejčastějších témat je fyzická připravenost na vojenský výcvik. Z mojí zkušenosti mají ženy často tendenci o svých schopnostech více pochybovat a požadavky armády na fyzickou kondici berou velmi vážně. Obava, zda budou dostatečně silné, rychlé nebo vytrvalé, je tak někdy větší překážkou než samotné fyzické testy. Právě důkladná příprava se pak může pozitivně projevit při přezkoušení z tělesné přípravy.
Mluvily jsme také o tématu, o kterém se ještě před několika lety v souvislosti s vojenskou službou příliš nemluvilo: menstruaci během vojenského výcviku a cvičení v poli. Nejde o otázku komfortu, ale o velmi praktický hygienický problém. Ve výcvikových prostorech nemusí být k dispozici sprchy ani běžné sociální zázemí a podmínky mohou být omezené třeba jen na mobilní toalety - bez možnosti umýt si ruce. Pro ženy, které se chystají na kurz základní přípravy nebo delší polní cvičení, je proto užitečné vědět předem, s čím mají počítat a jak se připravit.
Dalším tématem je vojenská výstroj určená ženám. Současné stejnokroje a část další výstroje historicky vycházejí především z mužských tělesných proporcí. Nejde přitom o estetiku. Nevhodná délka rukávů, poměr mezi obvodem pasu a hrudníku nebo nedostatek malých velikostí mohou mít při praktických činnostech reálný dopad.
Podobná otázka se týká také nosičů balistických plátů a neprůstřelných vest. Standardní výrobky navržené pro mužskou anatomii nemusí optimálně sedět ženám s výraznějším poprsím. I tady proto podle mě dává smysl, aby se s rostoucím počtem vojákyň rozšiřovala nabídka výstroje odpovídající různým tělesným proporcím.
Nejde přitom o vytváření jiných nároků na ženy a muže. Pokud má voják nebo vojákyně vykonávat určitou funkci, musí být schopni splnit požadavky, které tato funkce přináší. Stejné požadavky ale nemusí znamenat identickou výstroj. Smyslem dobře padnoucí uniformy, obuvi nebo ochranných prostředků je umožnit vojákovi plnit úkol co nejlépe – bez ohledu na to, zda je muž, nebo žena.
Seznam Zprávy se věnují také druhé straně rostoucího zastoupení žen v českých ozbrojených silách. Přestože vojákyň přibývá a mohou dnes v Armádě ČR působit prakticky napříč odbornostmi, ve vyšších velitelských a manažerských funkcích jsou stále zastoupeny výrazně méně než muži.
Článek tak podle mě otevírá mnohem širší téma, než naznačuje jeho titulek: jak se česká armáda postupně přizpůsobuje skutečnosti, že ženy už nejsou v jejích řadách žádnou výjimkou. A vedle náboru a počtu vojákyň má smysl mluvit i o úplně praktických věcech, které jejich službu provázejí.
Do článku se bohužel nedostalo moje vyjádření týkající se vnějšího vzhledu vojákyň. Nabízím tedy zde:
Za ženy bych se přimlouvala za rozšíření stejnokrojových součástek o velikosti uzpůsobené ženským tvarům, a také za velikosti pro drobnější ženy. Zaznamenala jsem u kolegyň i poptávku po uzpůsobených nosičích plátů, kde ženy s výraznějším poprsím mohou mít u standardních výrobků pro muže problém.
Samostatnou kapitolou jsou pak předpisy týkající se vnějšího vzhledu vojákyň. Současné požadavky, kvůli kterým si ženy vlasy zaplétají do drdolů, i když třeba jen sedí v kanceláři, mohou vést k vyšší lámavosti vlasů, případně i k tzv. trakční alopecii. Tady bych uvítala revizi, a to nejen u pravidel pro ženy, ale i pro muže, kde jsou současné podmínky také velmi přísné.
Mimochodem ve finské armádě došlo po intervenci ombudsmana ke sjednocení pravidel pro úpravu vlasů mužů a žen. Od 1. července letošního roku mohou mít muži dlouhé vlasy, ale – stejně jako ženy – je musí mít adekvátně upravené, nikoliv však nutně do drdolu; povolený je například cop, který může sahat pod spodní hranu límce.
