O mně

Aktivní záloha Petra HorákováAhoj! Ve Vyškově jsem byla "vojínka Horáková", ale mé celé jméno je o kousek delší: Petra Horáková Krištofová. Jsem mámou dvou roztomilých holčiček, manželkou jednoho mimořádného chlápka (jehož denní chleba je zahraniční bezpečnostní politika), podnikatelkou, drobnou filantropkou, prostě se nenudím. Jsem zastánkyní toho, že důležité jsou činy, nikoliv slova, a tak vás ušetřím podrobného CV :)

Ráda sportuju (házená, fitness, běh, kolo, lyže...) a mám pár "klučičích" zájmů, jako jsou zbraně (zbroják mám už dvacet let) nebo třeba rybaření.

Více se o mém soukromém, filantropickém i profesním životě můžete dozvědět v rozhovoru s Janou Klusákovou, který najdete na stránkách Českého rozhlasu zde.

Na vojnu jsem chtěla už jako malá holčička, ale bylo mi vysvětleno, že holky nechodí. Musela jsem si tedy počkat až na reformu armády a na vznik jednotek aktivních záloh. A taky na to, až mi holčičky vyrostou do věku, kdy si rády od maminky odpočinou.

Díky vojenskému výcviku jsem vojákyní v záloze, na což jsem hodně hrdá. Aktuálně jsem zařazená u CIMIC/PSYOPS v Olomouci, vylosovala jsem si hodnost praporčice. Jsem tu spokojená.

Výcvik ve Vyškově vnímám jako zásadní věc poslední dekády mého pestrého života a tento Deník mám jako cennou vzpomínku na tohle období. Je také určitým - subjektivním - hodnocením, které někoho rozesměje a někoho třeba moc ne... Najdete v něm necenzurované, autentické pocity "nevojákyně", která se v převážně mužském prostředí snaží přežít třítýdenní non-stop výcvik, první výcvik v "covidovém" formátu. A aby někdo z těch lepších instruktorů neměl problém, odložím si tady poznámku, že "deník může obsahovat autorskou fabulaci". 

Každopádně vítejte :)