Dneska byly druhé ostré střelby. Střílelo se samopalem na 100 a 200 m na takové dřevěné pánaky, co v lepším případě spadnou (když se trefíte). Oficiálně to jsou terče číslo 6 a 8 (nutno znát ke zkouškám).
Na střelnici strašně chcalo a padaly kroupy, byla kosa a my, mokří na kost, drkotali zubama. Instruktoři na tom byli podobně a jeden se ke snížené viditelnosti vyjádřil v tom smyslu, že šel na hajzl a hodinu ho hledal.
Po samopalu jsme šli na cvičný granát. Je to docela náročný, protože je tam složitá metodika a navíc ten 600g granát je kurva těžkej a ja dohodim jen těsně k vyznačenému místu, kam má dopadnout. Až to pojedeme na ostro, asi to nebude úplně dobrý. Ale instruktor říkal, že je spíš důležitá ta metodika. Takže budu mít zkoušku splněnou, protože jsem to metodicky zvládla, ale bude mi to celý k hovnu, protože to řachne moc blízko a zbyde po mně mastnej flek (granát F1 má smrtící účinek 100 metrů, zraňující 200 metrů).
Po granátu jsme měli topografický přesun do kasáren. Bylo to jen asi 11km (naše skupinka nezabloudila a dorazila jako první), na zádech 12 kilo, ale po celém dni, kdy jsme byli na nohách, navíc promoklí na kost, to byla hodně členitým, bahnitým terénem nekonečná cesta.
Ráda bych dnes napsala zase něco kurvapyčo vtipnýho, ale nic mě nenapadá. Akorát jsem vylezla ze sprchy a jdu se oblékat, neb mám do 2:00 službu u skladu zbraní.
Zítra nás - kromě jiného - čekají 4 hodiny tělocviku a nějaká teorie. Moc zdravím a díky za všechny vzkazy. Vždycky se na ně těším.
První probuzení ve Vyškově, je pět ráno. Jsem na pokoji v posledním, šestém, podlaží, a jsem tu sama. Všichni - kvůli epidemii koronaviru - bydlíme sami, jen dva pokoje jsou vždycky propojené sociální...
Poprvé se na delší dobu dostáváme mimo „íčka“, čeká nás vstupní fyzické přezkoušení. Budeme běhat dvanáct minut, jednu minutu dělat sedy-lehy, kluci budou ještě navíc půl minuty klikovat.
...
Na učebně při střelecké teorii mi v 8:30 můj sporttestr hlásil, že mám spálených už 400 kalorií. Mohla za to ranní rozcvička od 5:00, kterou vedl náš hlavní instruktor, jenž se nám hned první den př...
První týden se Zmrdem byl docela krušnej. Tím víc jsme se těšili na to, až si naše čtvrté družstvo převezme po týdnu někdo jiný, protože při pohledu na ostatní instruktory jiných družstev bylo jas...
Dnes to docela šlo. Ráno budíček ve 4:30, rozcvička 5:15. Výdej zbraní a pochod na cvičnou střelnici, kde probíhal poslední den "suchého" nácviku střeleb z pistole, sa58 a Brenu.
...
Pyčovole. Další slovo, které patří do každodenního slovníku vojáka i instruktora: "Pyčovole, kdo vynese ty dojebaný várnice?" A "Pyčovole, co jste to dneska prováděli na střelnici?" Do Prahy se vrát...
Dneska byly druhé ostré střelby. Střílelo se samopalem na 100 a 200 m na takové dřevěné pánaky, co v lepším případě spadnou (když se trefíte). Oficiálně to jsou terče číslo 6 a 8 (nutno znát ke zkoušk...
Drsňárny. Hodně lidí se ptá, jak je to s drsňárnama a buzerací. Odpověď je jednoduchá. Záleží, jakého máte instruktora. První čtyři dny jsme měli Zmrda (psala jsem). Byl fakt ujetej.
...
Právě nám skončila tříhodinová teorie spojovací techniky. Bohužel na mě dolehla spací krize a ani kapsle s kofeinem nezabrala. Jedna káva obsahuje cca 100mg kofeinu. My, chlapi, tady bereme ...
Jídlo. Kvůli COVIDu je zavřená kantýna i jídelna. Jídlo nám tedy vozí Tatra přímo na ubytovnu, anebo na střelnici. Má to jednu výhodu a jednu nevýhodu.
...
Frčky, respektive vojenské hodnosti. Každý voják musí bezpodmínečně znát, koho má před sebou. Z frček jsme byli Zmrdem na začátku donekonečna zkoušení, a když jsme nevěděli, bylo zle.
...
Zbraně. Věc, na které tady můžete snadno skončit. Potenciál průseru je u zbraní obrovský a v zásadě dvojí: ublížení na zdraví (případně smrt) a ztráta zbraně. Instruktoři jsou na cokoliv se zbraněmi h...
Komplexák. Slangový výraz pro tzv. komplexní výcvik, kdy několik dní trávíte v přírodě s batohem na zádech a samopalem v ruce a plníte různé úkoly.
...